čtvrtek 22. června 2017

Pruhy, puntíky a velká ucha

Inspiraci pro tyhle květináče jsem našla na Pinterestu. Každý je z jiné pece, i když ze stejné hlíny, a tak se odstín glazury trochu liší. Pruhovaný jsem plácala při našich středečních setkáních v Klubu Kreativních Koček a puntíkovaný ve škole. Ten malý pruhovaný mám už dlouho, je dílem některého z žáků a koupený je na školním jarmarku. Teď aspoň není sám.

středa 21. června 2017

Čas v zahradě

Pokud počasí dovolí, jsem venku na zahradě. A teď je krásně pořád. Jen na mě není vidět, že bych byla na sluníčku. Opaluju se špatně. Moje sousedka vypadá, jakoby přijela z dovolené od moře a já mám opálené ruce, ramena a nos, vše ale do červena. Už na škole v přírodě mi mí upřímní žáci řekli, že vypadám, jako bych měla rýmu.
Starší dcera se směje a dodá: ,,No jo! Mamka v létě! Ještě že ti neřekli, že máš nos jako alkoholik." Srandičky!!!
K tomu všemu mě na zahradě k večeru párkrát něco kouslo. Samozřejmě si ten hmyz vybírá jen jedno místo mého těla, takže má levá holeň je červeno fialová a napuchlá. Krásné nožky akorát k sukni! Takže teď nosím sukni maxi nebo lehké kalhoty. 
Ale přesto všechno zase hrdinně do zahrady vyrazím, dnes jsem se dokonce vyzbrojila repelentem. Práci v záhonech mám ráda, je to pro mě relaxace. 
I když mi jde o život... :-)))
Nevím, jak se tahle květina jmenuje, ale loni jsem si ji koupila pro krásnou fialovou barvu.


Žlutá poupata se mění v bílé růže.

Ostrožku jsem měla fialovou a růžovou, letos - pruhovanou.

Oxalis miluju, asi pro ty jeho čtyřlístky.

Kvete ráno, odpoledne se květy stočí do trubičky.

Starou bednu chtěl soused vyhodit. To se mu ale nepodařilo. Je moje!
Natřená a osázená nám dělá parádu.

Fuchsie mám z Lidlu. Krásně rozkvetly.

Turan je letos nízký, asi po jarních mrazících.

Kontrola v zahradě. Ještěrky u nás vidím ráda.

sobota 17. června 2017

Všechno kvete

Štědřenec v naší ulici už pomalu odkvétá. Zato na zahradě se to střídá, něco s květy končí něco začíná.





neděle 11. června 2017

Týden ve Velkých Karlovicích

V pátek skončil týdenní ozdravný pobyt školy v přírodě a v pondělí zase zpátky do třídy. Počasí nám přálo, nikomu se nic vážného nestalo, soutěžili jsme, hráli si, chodili na túry i poznat místní život a řemesla do muzea. Bylo to prima!











čtvrtek 1. června 2017

Letnice u nás

V neděli bude padesát dnů od Velikonoc a začínají letnice. O historii slavení letnic si můžete přečíst na Wikipedii. U nás je tento svátek odedávna ve znamení vajec. Na víkend (správně v neděli) se ,,chodi škračiť vaječina," to je smažení - příprava míchaných vajíček venku v přírodě. Sejde se rodina nebo přátelé a společně se krájí slanina a cibule, a pak se míchá na ohni tolik vajec, kolik je třeba, a hotová vaječina se maže na chleba a sype se spoustou pažitky a je to úžasná dobrota, hlavně v dobré partě za pěkného jarního počasí. Hezký zvyk! Vyzkoušejte! 
Vejce a já právě teď čtu, a tak jsem použila do záběru k vejcím záměrně. 
Krásný víkend!

pondělí 29. května 2017

Po stopách

Touto dobou krásně kvetou kaštany - tedy jírovce (když už peskuju žáky, že kaštan je plod...:-)) Cestou do práce a z práce jsem ten nejbližší vyfotila. Ráno mi do objektivu svítilo sluníčko a odpoledne byla jasně modrá obloha.

Všude je tolik odstínů zelené a já zelenu barvu miluju. Proto jsem si tuhle barvu zvolila k háčkování přehozu s Dropsem. Třináct týdnů jsem čekala na odkrývání stop - návodů na jednotlivé čtverce. Každý týden se odhalila část postupu a hotový přehoz nebo deka byly překvapením. Já jsem zvolila jen jeden odstín, a tak jsem si háčkování usnadnila, nemusela jsem střídat barvy. Ale i přesto se mi ten ,,můj" líbí.



sobota 20. května 2017

Keramika se sklem

Středeční večery trávím v keramické dílně. Scházíme se tam vcelku pravidelně a plácáme... To, co vyjde z pece je vždycky překvapením. Použitím skla se snažím misku či podnos trochu oživit. Podlouhlý tác se po obvodu zkřivil, a tak jsem ho oblepila přírodním provazem, který má tu křivost opticky oklamat :-))



Můj oblíbený plevel - pomněnky. Už odkvétají. Dám jim šanci se vysemenit, aby příští rok mohly zas obsadit zahradu.  
Postupně nosím ze školy květiny, které tam přezimovaly. Doma na ně není tolik místa. Tuhle kalanchoe jsem dostala od Leonky před dvěma lety ke Dni matek. Tehdy měla asi deset centimetrů a teď zabírá kus venkovního parapetu.
 
Všem přeji rozkvetlé dny!